Interview #1 / Jaké to je být veganem a zároveň "chudým" studentem

Krásné nedělní ráno, 
poslední dobou často přemýšlím nad tím, o čem psát články a jak více oživit a ozvláštnit moji tvorbu. Pár dní zpátky jsem přemýšlela nad lidmi, které mám kolem sebe a zjistila jsem, že jsem obklopena tolika zajímavými lidmi se zkušenostmi, nebo zajímavými příběhy, a rozhodla jsem se, že bych mohla o těchto lidech začít psát na můj blog. Tak vznikl nápad začít psát články pod názvem INTERVIEWS...
Dnešní, úplně první interview bude o mé spolužačce Míše, která se už rok snaží krmit rostlinnou stravou. I přes to, že si spousta lidí myslí, že být vegetariánem či veganem vyžaduje spoustu kulinářských dovedností a hlavně financí, Míša si vystačí s pár stovkami týdně. Je to totiž typická "chudá" studentka, nepodsouvá každému že jí rostlinnou stravu a nesnáší označení vegan.

1. Jak dlouho jsi už vegankou, a proč ses pro tuhle stravu rozhodla?

 Nedávno to byl rok. Od té doby, co jsem se nastěhovala do Brna kvůli vysoké, jsem přes týden nejedla maso, protože jsem byla líná ho kupovat a potom dlouze všechno drhnout. Potom, asi před rokem a čtvrt, jsem začala na facebooku hodně vídat různá videa z jatek a z velkochovů. Byla jsem z toho neuvěřitelně znechucená a rozhodla jsem se, že přestanu podporovat vykořisťování a mučení zvířat a jíst všechny živočišné produkty, jenomže jsem na to musela ještě nejdřív připravit rodinu. Takže jsem přes týden jedla podle svého a o víkendu jsem vynechávala maso. Když se s tím doma smířili, přešla jsem k dalšímu kroku.

2. Tím druhým krokem myslíš úplný přechod na rostlinou stravu, mám pravdu? Takže když přijedeš z Brna na víkend domů, čeká tě místo svíčkové nějaký veganský pokrm? Rodina už se s tím smířila natolik, že se ti nesnaží podsouvat živočišnou stravu?

Jo, už to moc neřeší. Oni to ani na začátku moc neřešili, jenom občas měli hloupé řeči. Doma na mě nic uvařeného nečeká, to si musím sama, ale babičky se snaží.

"Základ rostlinné stravy jsou především luštěniny,

obiloviny, ovoce a zelenina, což je to nejlevnější, co v obchodech seženete."

3. Myslíš si, že člověk potřebuje mít hodně peněz, aby se mohl stravovat vegansky?

To si rozhodně nemyslím. Základ rostlinné (označení „vegan“ nemám ráda) stravy jsou především luštěniny, obiloviny, ovoce a zelenina, což je to nejlevnější, co v obchodech seženete.

4. V souvislostí s předchozí otázkou, mě napadla ještě jedna- Někdo chce přejít na rostlinnou stravu, ale například miluje mléko, maso, uzeniny, mléčné výrobky (celá já). Je obecně známo, že například rostlinné mléko je mnohonásobně dražší než mléko kravské. Nemyslíš si, že některé ceny těchto rostlinných výrobků, a to především ceny náhražek živočišných potravin, jsou přeci jen přemrštěné?

Jo, jsou dost drahé, ale to souvisí s relativně nízkou poptávkou a výrobními postupy. Ale když chceš jíst vegansky, nemusíš si většinu z toho kupovat – všechno se dá udělat doma za minimální náklady – třeba z pytlíku mandlí, který stojí asi 25 korun uděláš třeba litr a půl mléka jenom tak, že je namočíš do vody, rozmixuješ a přecedíš. A stojí tě to těch 25 korun místo 60.

5. Pociťuješ na sobě nějaké změny – hodně totiž slýchávám že lidé co přestanou jíst živočišné výrobky hubnou, cítí se lépe, zdravěji.

Řekla bych, že se dokážu líp soustředit a mám víc energie. To s tím hubnutím je spíš takový mýtus – na rostlinné stravě můžeš zhubnout, přibrat i si váhu udržet – stejně jako při konvenčním způsobu stravování záleží na složení jídelníčku.

6. Můžeš nám doporučit nějaké veganská bistra v Brně či okolí?

 Přímo bistra ne – nechodím do nich, protože jako chudému studentovi se mi nechce vyhazovat peníze za tamní drahé jídlo, když si to samé nebo dost podobné můžu s trochou času a trpělivosti udělat sama doma. Oblíbila jsem si ale jídelnu Oáza a chystám se taky do Vegalité, které s Oázou skoro sousedí.

"Když víš, s jakým utrpením se pojí lžička jogurtu, 

nedokážeš si ho jen tak dát. Ale moje děti se budou moct rozhodnout, nic se nemá přehánět, a nesmíš nikoho do ničeho nutit." 

7. Jak vypadá tvůj denní jídelníček?

To zrovna záleží na tom, na co mám ten den chuť. Snažím se ale jíst hodně zeleniny a luštěnin. A proto, že se mi ne každý den podaří jíst vzorně, beru radši vitamíny, hlavně B12, který by ale stejně měl brát každý, protože i v konvenční stravě je ho málo.

8. Jaký je tvůj nejoblíbenější pokrm.

Asi ratatouille, takhle to možná vypadá jako kdo ví co, ale je to prostě spousta zeleniny, koření a olivový olej.

9.  Nemáš někdy chuť na nějakou pochutinu, či jídlo, které není zrovna veganské?

 Jo, to mívám, ale tu chuť nebo strukturu je celkem jednoduché napodobit rostlinnými alternativami – vejce černou solí, sýr lahůdkovým droždím, tvaroh rozmixovaným tofu...

10.  Myslíš si, že ti tohle stravování vydrží celý život a chceš k tomu vést i své děti?

Je to trochu jako vstoupit do Matrixu – když víš, s jakým utrpením se pojí obyčejná lžička jogurtu, nedokážeš si ho jen tak dát. Jestli budu mít děti, budou doma jíst to, co jim uvařím, ale budou se moct samy rozhodnout, jestli si třeba ve školní jídelně dají znojemskou s knedlíkem ;) Nic se nemá přehánět a nemůžeš nikoho do ničeho nutit.

"Problém není v tom, že jedí maso, nebo sýry,

ale že neuvěřitelně stoupá spotřeba těchto věcí." 

11. Jaký máš názor na nás masožravce?

Ať si každý dělá, co chce... jenom by nebylo na škodu, kdyby se lidé víc zajímali o to, co jedí. Problém totiž není v tom, že jedí maso, sýry a podobně, ale že neuvěřitelně stoupá spotřeba těchto věcí.

12. Co myslíš tím, že stoupá spotřeba? Že toho jíme víc a víc?

Přesně tak. Jako západní společnost jsme čím dál nenažranější a velké množství jídla vyhazujeme.

13. Plánuješ v budoucnu přejít i na netestovanou kosmetiku, nebo zůstaneš pouze u vegan pokrmů

Samozřejmě by se mi líbilo mít všechno rostlinné. Zatím jsem ale líná, takže místo toho, abych hledala třeba netestovanou řasenku, jsem ji přestala používat úplně. U šamponu a další kosmetiky to takhle jednoduše nefunguje, navíc se mi ty netestované produkty zdají celkem drahé, takže jedu na těch „běžných“.

14. A co říkáš na novou metodu mytí vlasů „No Poo“ tím by se vyřešil tvůj problém s kupováním šampónů.

Na to potřebuješ asi tak dva měsíce, než si pokožka hlavy zvykne produkovat méně mazu, takže celou tu dobu bych musela chodit s mastnou hlavou, což bych absolutně nevydržela.

15. Bojuješ nějak proti zabíjení zvířat, nebo podílíš se na nějakých protestech?

Proti zabíjení zvířat bojuju tím, že jsem je přestala jíst :D, ale jinak ne. Na protesty nechodím , i když se mi ta myšlenka a obrovská energie kolem líbí, nějak necítím potřebu se toho účastnit. Jsem takový skrytý konzument rostlinné stravy. Nerada to s někým rozebírám, tenhle rozhovor je taková výjimka, co potvrzuje pravidlo. 

Já bych chtěla Míši poděkovat za rozhovor, protože vím, jak nerada o svém veganství mluví.

Doufám, že vás dnešní článek bavil a třeba i trochu inspiroval ke změně životního stylu. Já nejsem vegan, ani vegetarián, některé pokrmy se snažím nahrazovat, ale v budoucnu bych se spíše chtěla zaměřit na odebírání živočišných produktů z farmy a nepodporovat velkochovy. Je to ale zatím ve hvězdách, protože tato varianta je už finančně dost náročná. Prozatím se alespoň snažím těmito výrobky neplýtvat a "necpát" se jimi každý den :)

Zatím se mějte krásně, Alexandra